Tento příběh se stal jednoho horkého, červencového večera, před pár lety. S přítelkyní jsem se scházel už několik měsíců. Oba jsme měli za sebou nepovedený vztah a tak jsme nechávali dění volný průběh a pomalu se poznávali. Že jsem na nožky a že se mi líbí obzvláště bosé nožky, jsem zjistil už ve školce. Nemohl jsem odtrhnout oči od nohou učitelek, když přišly bosé v kožených pantoflích. Pokud to šlo, tak jsem si hrál blízko nich, abych měl dobrý výhled. Na základce jsem v letních měsících obdivoval bosé nožky spolužaček a učitelek a mnohokrát se nemohl soustředit na výuku. Snil jsem o možnosti padnout na kolen k jejich krásným nožkám, ucítit jejich vůni, ochutnat jejich chuť a líbat je... První možnost se mi naskytla až po devatenáctých narozeninách. Nebylo to ovšem takzvaně ono. Ani další zážitky mne nenaplnili tak, abych měl tu chuť se s vámi o ně podělit. Až do osudného, krásného letního večera, jsem vlastně nožky holkám líbal při milování, ale nebyl jim oddaný, ne vše prostě zapadalo do sebe, vždy cosi chybělo. Vůně, tvar chodidla, osobnost a to opravdové porozumění.
Toho večera jsme měli rande na zahrádce. Měl jsem pod pergolou nachystané malé občerstvení, nachlazené suché bílé víno a něco malého k zakousnutí. A netrpělivě očekával příchod mé lásky. Měla už asi půl hodiny zpoždění, ale já stále čekal, aniž bych posílal nějaké zprávy. Bylo už po půl deváté, když jsem zaslechl ten pro mě tak krásný, vzrušující zvuk pleskajících žabek o bosá chodidla, který se stále přibližoval. Začal jsem pociťovat šimrání v podbřišku, srdce se mi rozbušilo, vstal a šel mé nové lásce naproti. Následoval dlouhý polibek a obětí. Jako vždy, pro mě, krásně voněla parfémem mísícím se s její přírodní vůní. Vůně okolních květin jen to krásné setkání dokreslovala. Mé první pohledy také směřovaly dolů k nožkám. V nastávajícím přítmí jsem obdivoval její krásné nohy. Přítelkyně je vyšší postavy, což se mi moc líbí. Má tmavé vlasy, které měla v culíku. Bílé tričko, riflové kraťasy a plážové žabky, které nezakrývají skoro vůbec nic :).
[block:ad=89]
Usadili jsme se pod pergolou, povídali si, popíjeli vínko. Přítelkyni jsem se o mé vášni k nožkám už dávno svěřil. Dá se s ní mluvit o všem, je inteligentní, svým chováním mě nepřivádí do trapných situací, má pochopení. Nenuceně přišla řeč i na mou úchylku, nebo jak to správně nazvat. V předešlých vztazích se s podobnou vášní ještě nesetkala, vyptávala se, co že to se mnou dělá, jak jsem na to přišel, na mé představy apod. Pod poklopcem jsem cítil jaksi plno, krev se mi z hlavy tlačila tam dolů, měl jsem spoustu chutí přejít od řečí k činům. Měl jsem ale obavy, aby se mě nezalekla, nevstala a neodešla. A pak se to stalo.
Kolem stolu máme dvě poměrně široké lavice bez opěradel. Přítelkyně vstala, přešla ke mně, rukama mi zatlačila na ramena a položila mě na záda na lavici. Sedla si na mě obkročmo a dlouze jsme se líbali. Pokrčil jsem nohy a ona se o ně opřela. Cítil jsem nádherný pocit pod její váhou, takový pocit bezmoci, oddanosti, pokory. Shora se na mě dívala a usmívala se. Moc se jí ta pozice zamlouvala. Pak zvedla jednu nohu a zaznělo... sundej mi botu a líbej mi nožku a položila chodidlo na můj obličej. Ucítil jsem tu krásnou, opojnou, podmaňující vůni letně upocených nožek. Byl jsem jí úplně oddaný, nikdy před tím jsem takový pocit nezažil.
[block:ad=90]
Přál jsem si, aby ta noc neskončila. Když jsem jí " umyl" levou nožku, následovala druhá. Zavrtěla se na mém břichu, jako by si upravila posezení, zapálila si cigaretu a upíjela bílé. Pak si začala hrát nožkou na mém obličeji. Chytala mi nos a jazyk mezi prsty, pak jsem měl na obličeji obě nožky. Něžně jsem je opečovával. Nevnímal jsem nic jiného, jen její vůni a chuť a pocity splněných tužeb. Občas rukou testovala, jak ho mám tvrdého a nevěřila, že dokáže být tak dlouho v "pozoru". Při milování jsem dlouho nevydržel, ale během chvilky jsem opět mohl. Vůbec jsme nešli spát do chaty...
A najednou začalo svítat, ptáci se probouzeli... Přítelkyně mi seděla na prsou v tureckém sedu, nárty mi svírala obě tváře a popleskávala je palci... pak se sklonila blíže a řekla... "o tohle nechci přijít"... 
a jsme spolu stále. Následovala spousta krásných spontánních chvil. O některých možná ještě napíšu, třeba o dovolené v Řecku.
Dnes když jdu po ulici, máme léto a je na co se dívat, už nemám potřebu si říkat, jaké by to bylo krásné smět líbat nožky tamté v cukrárně, co si na špičce nohy pohupuje s botou, nic to se mnou nedělá. Jen se podívám, ohodnotím, ale vím, že na mě doma čekají
