Základní škola skončila a pro mě začla nová etapa střední školy. Škola na kterou jsem šel byla Hotelová. Byl jsem dost nervózní z nového prostředí a lidí, obvzlášť když jsem se dozvěděl že namísto samostatných skříněk budeme mít společnou, menší šatnu. Ovšem moje zklamání z toho zjištění brzy opadlo, když jsme poprvé měli dvouhodinovku TOSky (číšničení). Pohled na převlékající se spolužačky, které si navlékaly tělové silonky, následně oblékaly minisukně a nazouvaly černé lodičky, byl neskutečný! Tento pohled se mi naskýtal každé úterý a já týden co týden čekal na další úterý, abych si zpříjemnil myšlenky. Ovšem ty největší výhody společné šatny se dostavily tehdy, když jsme měli třídnickou hodinu a v ní učitelka probírala nepořádek v šatně. Postupně vytahovala z černého pytle odhozené kapesníky, obaly od sušenek a podobně. Pak vytáhla z černého pytle POUŽITÉ tělové silonky! V tu chvíli mě to trklo a v duchu jsem si říkal, jakej jsem blbec, že mě to nenapadlo dřív. Chodím do třídy s pěknýma číšnicema s krásnýma nohama, které si nechávají v šatně propocené silonky a některé tam nechávají i své voňavé lodičky. Při této myšlence jsem měl mrakodrap v kalhotách a nezbývalo mi tedy nic jiného, než čekat na další úterý.
[block:ad=89]
Přišlo další úterý a já nedočkavě čekal kdy si "ulovím" nějaké ty silonky. Bohužel v to úterý nás pustila učitelka z TOSky později a my museli rychle spěchat na poslední hodinu tělocviku. Ve spěchu jsem se koukal, jestli nějaká ze spolužaček nenechala pohozené silonky v šatně. Bohužel žádné jsem neviděl a tak jsem šel zklamaně se svym kamarádem na tělák. Když skončila hodina, zůstali jsme ještě po škole v posilovně. Po cvičení jsme se šli převléknout do šatny. Normálně jsme se bavili, když v tom jsem se sklonil, abych si vzal boty. Viděl jsem, jak se na mě "smějí" ze země tělové punčocháče. V tu chvíli jsem naprosto zkoprněl štěstím a zároveň cítil vzrušení. Samozřejmě jsem dělal že se nic neděje a když jsme se blížili k východu z šaten, takticky jsem poznamenal: "Sakra, zapomněl jsem tam číšnický kalhoty". Rychle jsem bězel s taškou na zádech do naší šatny, odemknul dveře a hnedka popadnul ty silonky. Celou cestu domů jsem se nemohl dočkat, až si s těmi silonkami užiju. Přišel jsem domů a hned jsem utekl do svého pokoje, rozbalil tašku a vytáhnul svůj lup. Začal jsem nasávat tu jemnou vůni použitých silonek a přitom si to dělal tak, jako nikdy v životě.
Pak jsem si ještě dlouhou chvíli užíval ženské aroma. Schoval jsem silonky a v průběhu týdne jsem se začal připravovat na další úterý. Nakoupil jsem si plastové pytlíčky, ve kterých zůstanou silonky pěkně voňavé co nejdelší dobu. Příští úterý se na mě opět usmálo štěstí, protože jsem ukořistil troje silonky. Když jsem si to doma příjěmně dělal mě vlastně mrzelo, že nevím čí ty dotyčné silonky jsou. Pak mě napadlo, že až se půjde na tělocvik, budu se co nejdéle zdržovat, abych zůstal v šatně sám a vzal silonky spolužačkám přímo z tašek. Naštěstí se mi to povedlo a do připravených pytlíčků se jmény jsem je nastrkal. Byl jsem tak vzrušenej, že jsem si to musel udělat do lodičky spolužačky Daniely.
[block:ad=90]
Danča měla nejkrásnější černé lodičky s roztomilou mašličkou, které jsem během okamžiku naplnil svým spetrmatem. Všechno jsem ho tam nechal, protože jsem věděl, že si je Danča nenazuje až do příštího úterý. Mezitím vše uschne. Příští TOSku jsem jenom sledoval, jak Danča sedí s nožkou přes nožku. Přesně s tou pravou lodičkou, do které jsem se udělal, si Danča pohupovala. To mě neskutečně vzrušilo. V průběhu školního roku jsem se udělal komplětně do všech lodiček, které byly v šatně. Bohužel školní rok se pomalu chýlil ke konci a já věděl, že na této škole
končím, protože mě tento obor nebavil. Byl jsem zklamaný, že nastane konec i mým slastem v šatně. Na druhou stranu jsem byl ale šťastný, že mám doma kupu použitých, pěkně voňavých silonek a lodičky
Danielky. Musel jsem si je vzít na památku, to určitě chápete. Nebudete mi to věřit, ale i na nové škole jsme měli na praxi společné šatny. Ovšem ty dny nebyly tak bohaté, protože se mi za celé 3 roky podařilo
vzít jen dvakrát z balerínek silonkové ponožky. Pokaždé když si rozbalím a přivoním k silonkám z kouzelné šatny, vždy si vzpomenu na ty krásné chvíle a na dlouhé krásné nohy Danielky. K pytlíčku s jejíma silonkama čichám nejraději.
Pravopisná a slohová korekce administrací.
