Bylo - nebylo, někdy za časů bolševika, bydlel se svými rodiči kluk, šesťák. Jako spousta dalších kluků nosil v zimě pod kalhoty punčocháče a bylo to normální. Když se dostavily první příznaky puberty a to zejména u spolužáků, nastaly problémy. Při tělocviku v šatně "jé maminčin mazánek, on má punčocháče." I přestal jsem je v tělocvičné dny nosit.

Doma jsem je schoval, po příchodu ze školy rychle navlékl a když přišla mamka z práce, dělal jsem jako by nic. V sedmičce začalo jít do tuhého, gauneři ve třídě kontrolovali co má kdo na sobě a když odhalili nějakého punčocháčníka nebo podvíkačkáře, následoval výsměch a pochichtávání spolužaček. Tak jsem se doma vzbouřil, že to nosit nebudu, dostal jsem pár pohlavků a pod stomeček jégrovky s vlasem dovnitř. To ale bylo z bláta do louže. Nejen, že jsem si připadal jako medvěd huňáč, ale onen vlas ulpíval na místech zcela nevhodných, neb trenýrky se pod spodky jaksi nenosily.
[block:ad=89]

Protrpěl jsem v nich lyžařský výcvik a světe div se, někteří kritici punčocháčů je měli na sobě, neb učitel kontroloval, jestli jsme teple obléknuti. Základní školu jsem dokončil v trenýrkách i za největších mrazů a nastoupil na průmku. Ve druhém ročníku se konal opět lyžařský výcvik a to v Krkonoších a znovu se opakovala anabáze neb v pokynech stálo mimo jiné i 2x spodky nebo punčochové kalhoty. Rozhodl jsem se to ignorovat v domění, že jsem už velkej kluk a nikdo mě nebude nařizovat. Ubytovali nás po dvou na pokojích a já jsem vyfasoval kluka ze jiné třídy, skoro jsem ho neznal. Když jsem se převlékali do tepláků na oběd, hle on měl na sobě klasické hnědé proužkové punčochajdy. Zůstal jsem na něho čumět a on co koukáš, ty nemáš nic teplýho pod kalhoty ? No nemám, já nic nenosím. Nejseš blbej, tělocvikář u nás ve třídě říkal, že kdo nebude mít na nohou 2 vrstvy, pojede na svý náklady domů, nebo v lepším případě si půjde něco koupit. A tepláky a pyžama že nechce vidět. Tak jsem zůstal znepokojen stát, myslíc na dost průšvihů co mám za sebou a na možné důsledky odhalení. Po obědě jsme měli jít na cvičnou louku k rozdělení do skupin podle pokročilosti. Oba jsme se dostali do prostřední skupiny mírně pokročilí. Po příchodu k chatě tělocvikář najednou prohlásil: Na pokojích se svlékněte jen ze šponovek, či oteplováků, budu kontrolovat vaše spodní oblečení, jestli se mě tu nefláká někdo jenom v trenkách.
[block:ad=90]

Po příchodu na pokoj jsem řekl "a je to v prdeli". Spolubydlící, jmenoval se Vlasta mě nabídl své náhradní punčocháče, ať si je rychle navlíknu. Tak přes rozpaky jsem je na sebe natáhl, těsně před příchodem kantora. A ejhle další punčochatí rytíři, tak se mě to líbí a šel dál. Zůstali jsme sedět na posteli a já se začal svlékat, abych punčocháče vrátil. Vlasta na to: tak si je na výcvik nech, holt je budeme muset někdy vyprat a na radiátoru usušit. Tak každý druhý den večer na umyvárce jsme prali mýdlem konce punčocháčů - tedy ponožkovou část, to muselo stačit. Někdy jsme byli viděni při této činnosti spolužáky , ale nikdo se kupodivu neposmíval. Záhy se totiž ukázalo, při návštěvách sousedních pokojů, že zdaleka nejsme sami. Odhaduju, že punčocháče měla asi polovina kluků a byly to přibližně napůl klasické bavlněné a napůl melírované pánské s poklupcem. Musím přiznat, že se mě v punčocháčích začalo líbit a taky ostatním klukům to slušelo víc než podlíkařky. No, po příjezdu domů mě máma vybalila bágl a ptala se co to máš za punčocháče, komu jsi to při balení sebral ? Musel jsem s pravdou ven a jí při tom cukalo v koutcích. Vyprala je, vyžehlila a já je vrátil ve škole Vlastovi. Za několik dní byl na stole balíček, já co to je,máma podívej se a byly to dvoje pánský melírovaný punčocháče. Tak už jsem u nich zůstal, ale potajmu jsem si koupil i bavlňáky - tehdy dětské končily na velikosti 164 a já je i při svých 172 docela dobře mohl nosit, docela se vytahovaly. Pokračování příště - opět z lyžařského prostředí.

Za obsahovou kvalitu příspěvku, především pak slohovou a pravopisnou odpovídá jeho autor. Administrace Puncoska.com nenese odpovědnost za případné gramatické, či slohové chyby v textech. Distancujeme se od skutkové podstaty příběhu - ať už je fiktivní, nebo pravdivá.

Služobná cesta - I.
Obrázek uživatele rollys4 rollys4
12.06.2012 | 9
Historka od botniku z...
Obrázek uživatele Aniv Aniv
10.12.2017 | 4
Restaurace
Obrázek uživatele eva.h.74 eva.h.74
13.05.2015 | 33
Z červeného salónu
Obrázek uživatele Lord David Welldone Lord David Welldone
02.03.2017 | 8
První líznutí 4
Obrázek uživatele Lord David Welldone Lord David Welldone
10.11.2017 | zatím žádný komentář
Ponožky a spolužačka
Obrázek uživatele Postel Postel
12.10.2016 | 10
Ve fitku
Obrázek uživatele Nlf001 Nlf001
30.01.2014 | 35
Cesta do Tatier a spandex
Obrázek uživatele leroy leroy
28.10.2023 | zatím žádný komentář