Tento můj osobní příběh začíná někdy v 80.letech,kdy se vchody paneláků nazamykaly.Děsně rád jsem v noci vcházel do paneláků a okukoval botníky,očichával botky a některé jsem si vzal domů.Parkrát se stalo,že jsem se na podestě s botkami udělal.Nádherná doba. Uplynulo 20 let a jednou při návratu z hospody,jsem to vzal domů přes sídliště. Všechny dveře byly zamčeny až u posledního paneláku dveře povolily.Opět ten rozechvělý pocit a už jsem byl vevnitř.Skoro nic tam nebylo.Botasky,bio pantofle,polobotky.Až v pátém patře,už podle vůně, jsem tušil,že něco bude.Cvakl...