Příběl který Vám teď napíšu se skutečně stal. Neumím zrovna psát slohovky, ale snad se bude líbit.Omluvte prosím gramatické chyby a opakující se slova, ale píši to přesně tak, jak si pamatuji.
Pracuji jako IT technik v jedné větší firmě. Jsem teď momentálně bez přítelkyně, a dělalo to se mnou své. Vše se jednoho dne změnilo, protože si můj nadřízený pořídil novou sekretářku Andreu. V pátek odpoledne si mě k sobě povolal do kanceláře a začal mi zadávat různé úkoly co je potřeba udělat po firmě a hlavně nezapomenout Andrejce zprovoznit počítač a dát různé přístupy. Když jsem jí uviděl poprvé kanceláři mého šéfa, nemohl jsem z ní oči spustit. Stála tam čarokrásná, vysoká, černovláska, na sobě červený uplý kostýmek, černou krátkou sukýnku a pak jsem uviděl ty nohy.
Co budu povídat, prostě nádhera. Tělové lesklé silonky, obutá do růžových lodiček na vysokém podpatku. Jelikož jsem milovníkem krásných dámských nožek, byla to pro mě pastva pro oči. Z úkolů, co mi byly přiděleny jsem radost neměl, jelikož jsem věděl, že v práci zůstanu do pozdního večera. Okolo osmý večer jsem si dal kafé, a šel splnit poslední úkol. A to byl zapojit a zprovoznit Andrei počítač v kanceláři. Otevřel jsem dveře kanceláře, a tam na stole seděla Andrea a třídila nějaké papíry. Nečekal jsem, že v kancelářích ještě někoho potkám, tak jsem byl udiven, ale i mile překvapen. Pozdravil jsem, a řekl, že jí jdu zapojit ten počítač, ať ho má na pondělí připravený už k práci. Podala mi ruku a představila se mi. Ruku měla hebkou a její dotyk mě doslova vyrazil dech. Rozhodla se prý, že dneska v kanceláři zůstane déle, aby si udělala o všem přehled, a na večer stejně nemá žádné aktivity. Tím nějak náš rozhovor skončil a každý jsme si dělali po svém. Pořád seděla na stole s nohama dolů, pohupovala s nimi, hrála si s lodičkami a listovala ve složkách. Chvíli jsem jí na ty nožičky tupě zíral, ale pak jsem se probral.
Snad si ničeho nevšimla. Poprosil jsem po té, jestli mi udělá místo, že jí na stůl položím monitor, klávesnici a myš. Na chvíli jsem odešel, protože jsem zjistil, že jsem zapomněl na jeden kabel od počítače. Jen co jsem se vrátil, seděla tam úplně stejně a ani se na mě nepodívala. Asi byla zabraná do práce a nevím jestli si mě všimla. Musel jsem pod stůl jí ten počítač zapojit. Poklekl jsem, že jdu jako že zapojovat, a hlavou jsem se nenápadně dotkl její lodičky. Voněly nádherně, a byl jsem z nich úplně v tranzu. V hlavě mi dunělo a v poklopci hučelo. Dotyku si ale všimla. Hned pochopila a posunula se na stole bokem. Vlezl jsem si pod stůl, počítač zapojil, a pak viděl ten pohled. Z pod stolu jsem viděl zezadu její houpající nožičky od půli stehen až po lodičky. Ten počítač bych nejraději zapojoval věčně. Po chvíli jí z nožky spadla jedna lodička. Čekal jsem, že si pro ní sleze a obuje, ale nic se nestalo. Houpala nožičkou jen v silonce, a já viděl ty červeně nalakované nehty. Na prázdno jsem polkl, poklopec mi málem rupnul, a tak jsem si řekl teď, nebo nikdy. Opatrně jsem ze země vzal tu její lodičku, rozepl punt a dělat si to podrážkou. U toho jsem koukal na její houpající nohy a bál se, aby mě neviděla. do půl minuty jsem stříkal. V kapse jsem měl papírový kapesník, tak jsem lodičku očistil, naštěstí jsem se do ní netrefil. Nenápadně se zapnul, a vylezl ven. Rozloučil jsem se, a vysvětlil, že přístupy udělám v pondělí. Toho večera jsem nemohl spát. Pořád jsem myslel na Andrejku, a na to, co se mi přihodilo. Další dva měsíce se nic moc v práci nedělo a Andrejku jsem viděl velmi málo. Jednou se mi ale poštěstilo, a potkal jsem jí ráno na snídani se svým šéfem. Seděla u stolu s nožkou přes nožku, kterou houpala. Sedl jsem si k vedlejšímu stolu tak, abych měl co nejlepší výhled. Jedl jsem svůj toast a mé oči pořád zíraly na její nohy. Představoval jsem si, že jí u těch nožiček klečím, sundávám její lodičky, hladím jí a masíruji chodidla, cucám její prstíky, a pak jsem se ze snění probudil a ona koukala na mě jak čumím dementně na její nohy!
Zrudnul jsem jako rak, snědl poslední sousto a šel z jídelny pryč. Nadával jsem si, jaký jsem blbec, a teď mě bude mít za nějakého úchyla. Zhruba za tři dny jsem dostal úkol v kancelářích vyměnit jeden počítač za nový. Rozhodl jsem se, že si ráno o dvě hodiny přivstanu, abych měl přes den klid. Po příchodu do kanceláře jsem za chvíli udělal co jsem měl a po cestě zpátky jsem nakoukl do kanceláře, kterou sdílela Andrea a šéfik. Projel jsem kancelář očima a pohlédl pod stůl, a uviděl jsem tam ty její růžové lodičky! Přejel mi mráz po zádech a věděl, že je moje chvíle. Vzal jsem jednu lodičku, dal si její špičku do pusy, a druhou jsem si hladil klacek. Lehl jsem na zem, jednu lodičku si dal na břicho a druhou si to dělal, až jsem mohutně vystříkl, a přímo dovnitř lodičky. Popadl jsem papírové kapesníky že vše uklidím, ale zaslech jsem, že někdo vchází do kanceláří. Změnil jsem rozhodnutí. Rychle se obléci, než mě někdo uvidí, a zbytek uklidit nenápadně. Lodičky jsem utřel jen tak na rychlo, a zmizel pryč. Doufal jsem, že si toho nevšimne a nebudu z toho mít malér. O dva týdny později si vzal šéf týdenní dovolenou. Doufal jsem, že tento týden v práci budu mít klid i já, bez toho, aby mi pořád někdo dával práci. Byl už pátek, okolo šesté, zašel jsem si ještě před odchodem domů do jídelny na něco dobrého. Seděl jsem u stolu, zabraný do svého jídla, kdežto jsem uslyšel milý hlas, který se mě ptá, jestli tu mám volno.
Byla to Andrejka. Vykoktal jsem že ano, a přisedla si ke mě. Začala povídat o sobě, že teď momentálně nikoho nemá, že její bývalý přítel ji podváděl a v práci nemá ještě moc známostí. Jen jsem jí poslouchal a nic neříkal. Jakmile jsme dojedli, řekla, že kdybych měl ještě čas, jestli bych se s ní nepodíval na nějaké tabulky. Neví si rady a nemá jí tam už kdo poradit. Souhlasil jsem, že se tedy ještě chvíli zdržím. Vůbec jsem nepřemýšlel, že by se něco mohlo přihodit. Došli jsme do kanceláře, Andrejka si sedla k počítači. "Sakra nejede mi klávesnice. Co se děje?" Chtěl jsem se na to podívat. Říkám, že se mrknu na kabely, a jediná myšlenka byla jít už domů. Jakmile jsem si sedl na zem, že se podívám pod stůl, se přisunula s židlí až ke mě, dala si nožku přes nožku a koukala na mě. Celý jsem ztuhnul a čekal co bude. " Tobě se libí mé nožky viď? " zeptala se mě šibalsky, a já jen vykoktal celý rudý že ano. " Je mi to jasný!" pokračovala. " Viděla jsem tě tehdá moc dobře, jak jsi na ně civěl v jídelně! A kdo ví, co jsi vyváděl s mými lodičkami! Byl jsi to ty že? " Nevěděl jsem co říct. Začal jsem cosi koktat, že mě to mrzí, ale že se mi její nohy velice líbí a vzrušují mě. Neřekla nic. Vyzula si lodičky, opět si hodila nohu přes nohu, kterou natáhla a palečkem mi přejela od úst až po bříško. Úplně jsem znehybněl a říkal si, jestli se mi to nezdá. Určitě to na mě měla připravené, a vůbec jí nešlo o nějaké tabulky. Pořád jsem seděl na zemi a Andrejka mi levou nožičku v silonce dala před obličej a druhou mě hladila od hrudníku až po bříško. Mezi tím jsem nasával tu krásnou vůni její nožky, chtěl jsem jí začít cucat prstíky a líbat nožku, kdežto se Andrejka vrátila do původní pozice s nohou přes nohu, u které jsem seděl. Palečkem mi trochu vyhrnula tričko, a pak pohybujícími prstíky nahoru a dolů mě hladila na bríšku. Už jsem měl v kalhotách pořádnou bouli a samozřejmě si jí všimla. "Chceš abych tě nožičkou podrbala i tam dole?" zeptala se s úsměvem a já jen lehce přikývl. Rozepnul jsem si kalhoty, ale Andrejka naznačila, abych je svlékl celé. Pak jsem si sedl zpátky na zem.
Stejnou technikou mě začala hladit penis. Měla pořád nožku přes nožku, u které jsem seděl na zemi, a pohybujícími prstíky mě dráždila. Bylo to úžasný! Hrozně moc jsem si to užíval. Po chvíli mi řekla ať si lehnu na zem a začala mě jezdit nožkou po celé délce penisu a občas prstíkama podráždila koule. Věděla jak na mě. Tempo měla takové abych netrpěl, ale zase abych hned nestříkal. Stejně to na mě brzy přišlo a já naznačil, že už brzy budu. Andrejka vzala jednu svojí lodičku a položila mi jí na břicho pod penis špičkou ke kořenu. Nožkou přitlačila se shora na penis a začala ho mnout. Pohled na muj klacek, který ze spodu podpírala lodička, a se shora mi to dělala Andrejka byl k nezaplacení. Už jsem cítil, že budu, Andrejka na mě natáhla ruce, které jsem uchopil, a pořád mi ho mnula. V tu chvíli jsem začal stříkat jak smyslů zbavený a přímo do její lodičky. Funěl jsem a srdce mi bušilo jako o závod. Po chvíli jsem se vzpamatoval, Andrejka si svlékala silonky, které byly od mého semene, a já pořád nemohl uvěřit tomu co se stalo. Začal jsem se oblékat ale Andrejka mě zarazila. "Říkala jsem ti přeci, že jsem sama. Ulevila jsem já tobě, teď ulevíš ty mě. " Penis jsem měl už ochablý po předešlém aktu, ale Andrejka věděla jak na mě. Posadila se na stůl, roztáhla nohy, a zajela si rukou pod kalhotky. Poklekl jsem ke stolu, svlékl jí a začal mohutně lízat. Chutnala skvěle a tekla jak vodopád. Prohýbala se na stole, sténala a křičela. Po chvíli se znova udělala, ale pak mě zarazila. Shodila mě do židle, na které předtím seděla ona, vyhrnula mi triko, a začala pusinkovat po těle. Její něžná, na růžovo namalovaná pusinka mě líbala pořád níž a níž a pak jsem ucítil ten krásný pocit, kdy mi ho doslova najednou nasála celého až po kořen. Uměla to opravdu dobře. Ptáka jsem měl ihned v pozoru a tímto tempem jsem věděl, že jí tu pusinku vystříkám rychle. Ale poznala to a ukončila to včas, což mě trošku zamrzelo.
Chtěla mě mít v sobě. Sedla si na stůl, a já do ní přirazil. Po chvíli se udělala, a prosila, " Do mě se udělej, prosim do mě!!" Po chvíli jsem to nevydržel, a udělal se taky. Unaven jsem se svalil na židli a snažil se to rozdýchat. Oba jsme si skočili do šatny a do sprchy, a sešli se opět v kanceláři, kdy Andrejka řekla, že by jsme mohli konečně dodělat ty tabulky na počítači. Byl jsem doslova vyřízenej, ale proto jsem přeci přišel ne? Pak mi došlo, že to na mě celé neměla připravené, ale prostě zaimprovizovala. Po skončení práce, jsem Andrejce koukal do jejích krásných zelených očí, a ani nevím jak to ze mě vypadlo a řekl jsem jí " Miluju tě" . Dali jsme se dohromady. Šéf se vrátil z dovolené a později se dozvěděl, že spolu s Andrejkou chodíme. Od té doby je na mě trochu mrzutý, ale pokud je moje milá v kanceláři, tak si nedovolí. Jsme spolu už druhým rokem, a jsem velice pyšný na to, že mám tak krásnou a úžasnou ženskou, která mi vždycky splní, co mi na očích uvidí. Nožičkových i jiných hrátek v práci máme spolu pořád hodně a snad nás nikdo nenachytá.
Fotky mojí drahé Vám bohužel neukáži, už to že jsem sem napsal je dost. Ale mohu Vám prozradit, že jsem nikdy neviděl krásnější nohy než má moje Andrejka.
