V domě, kde jsem bydlel s mámou byl obchůdek, ve kterém se v průběhu let vystřídalo mnoho nájemců s rozličným tovarem, a nyní v něm byl ochod s dámským prádlem a jinými titěrnostmi. Když jsem šel do a ze školy domů, neopomněl jsem se zastavit u výlohy a podívat se na její obsah. Vystavené prádélko mně fascinovalo a já jsem si uvědomil, že podobné mi vlastně máma dávala ještě nedávno na základce, než jí upozornila ředitelka školy, že prý se to nehodí, aby kluka oblékala do něčeho něco takového a tím pádem jsem měl s jejím nošením utrum, a tak jsem se jen mohl dívat.

S majitelkou obchodu jsem se dosti často setkával buď v domě, nebo před obchodem. A tak jsme se tedy od vidění znali a z toho důvodu se mě mnohdy zeptala, jak se mi to vystavené prádlo ve výkladu líbí. Po pravdě jsem jí odpověděl, že se mi líbí a že lituji, že nejsem holka, protože bych je mohl mít a nosit. A copak nutně musíš být holka abys je nosil? opáčila. Ne, nemyslím si to, ale před časem se to ředitelce školy nelíbilo a tak mi to máma zatrhla. Takže jsi je nosil, konstatovala a dlouze se po mě podívala, ale nic dalšího neřekla. Od tohoto našeho rozhovoru uplynul nějaký čas a já si na něj vždy vzpomněl, když vyměnila výlohu, vždy, když dostala nové zboží.

To pondělí bylo poslední před začátkem pololetních prázdnin a nám odpadly popolední hodiny a tak jsem se ocitl před domem v době, kdy majitelka obchodu otvírala krám po polední přestávce. Když mě spatřila, vyběhla ven a požádala mě, že si musí odskočit a zda-li bych jí v krámě nepočkal až přijde, protože by byla nerada, kdyby musela nechat zavřeno. Souhlasil jsem a vešel za ni do obchodu a sundal si školní batůžek, bundu pověsil na věšák v kanceláři. Bloumal jsem po obchodě a prohlížel si zblízka ty ženské titěrnosti a cítil jsem, že mám nějak doslintané trenky, které mi nyní máma dávala a nechtěla rovněž slyšet o imitaci kalhotek slipech .
[block:ad=89]

Klaply dveře a vstoupila do nich zákaznice. Bylo na ní vidět, že je jaksi nesvá, protože čekala prodavačku a ne mlaďocha. Nevím, co mě to napadlo ale zeptal jsem se jí, co si přeje a jestli bych jí nemohl pomoci já. Znovu se zarazila a pokývala hlavou, že by si chtěla koupit prádlo, tedy kalhotky. Ze své předchozí toulky jsem tušil, kde požadované mám hledat a tak jsem před milou zákaznicí vyložil v igelitových sáčcích poskládané kalhotky. Nerozhodně se v nich přebírala jako by nevěděla, které by si měla vybrat a já se modlil, aby již přišla paní vedoucí. Ta žena se na mě podívala, a já, jako by mě pobídl sám rarach Asmodej, jsem jí řekl, že by jí podle mého úsudku velice slušely tyhle kalhotky s potiskem srdíček, a jak se dívám, i velikost by odpovídala a nejsou drahé. Tak já dám na vás a vezmu si dvoje, řekla. Pak mě padly oči na košík s výprodejovými punčocháči a nabídl jí, že aby to bylo za rovnou stovku, mohla by si k nim nějaké vybrat. Zase usmála a jedny si vybrala. Mezitím přišly do krámu další ženy a dívaly se na mě. A já zase se rozhlížel jestli je už přítomná paní vedoucí. Byla. Oddychl jsem si, ale ne na dlouho, protože dáma, jež byla na řadě odmítla její pomoc a chtěla, abych jí obsloužil já. Předchozí kupující už zaplatila a tak jsem se obrátil k dobře oblečené ženě s dotazem, co si přeje.

Chtěla bych nějakou exkluzivní soupravu, nejraději saténovou. Můžete mi něco nabídnout? Horečně jsem přemýšlel, kde jsem na své předchozí toulce obchodem něco takového viděl a tu mě přispěchala na pomoc paní vedoucí a nasměrovala mě správným směrem k příslušnému regálu a pokračovala v obsluze další zákaznice a po očku mě pozorovala. Já jsem před svou zákaznicí vyložil několik souprav a jak jsem zjistil, opět jsem se trefil i velikostí.

Mohu si ten sáček rozdělat a podívat se? zeptala se a já se nerozhodně podíval na šéfovu, a když přikývla, řekl jsem jí, že ano, tak jednu soupravu rozdělala. Modrou. Obsahovala košilku a volné francouzské kalhotky. Rozdělala i bílou s tím rozdílem, že kalhotky byly klasického střihu. Ona dáma se na mně tázavě podívala s němou otázkou, které si má vzít. Pokrčil jsem rameny a řekl jí, že to záleží na jejím vkusu a jakou má barvu ráda, a že když mi ji poví, rád vyhledám tu její.

A jaká barva se líbí vám? Které byste mi doporučil? To máte těžké, říká se, že modrá je barva pro chlapečky a mě se skutečně ta modrá souprava zamlouvá a líbí více, ale zase i ty bílé jsou klasického střihu. Ty francouzské jsou zase volnější a tak moc nepřekážejí, chtěl jsem dodat, že třeba při prstíkování, ale nakonec jsem to raději polkl. Nestačil jsem svou myšlenku rozvést, když mi ta dáma řekla, že si tedy vezme obě soupravy. A zase mě jaksi ponoukl sám Asmodej, a tak jsem dodal, že když už do sebe investuje, tak bych jí doporučil, aby si k nim koupila i kouřové wolfordy s plastickým vzorem, že by určitě šly k jejímu kostýmku co má na sobě. Zase na mně dlouze podívala a řekla: Tak mi je ukažte. Trochu jsem znejistěl, protože jsem si nebyl jistý, má-li je šéfová na skladě. Támhle jsou, řekla a já jsem donesl na pult požadované. Vezmu si je, řekla po krátkém zaváhání. A já jsem její nákup donesl k pokladně. Zaplatila bez mrknutí oka a na rozloučenou mi řekla, že takhle ještě obsloužená nebyla a že se určitě sem vrátí.

Čas uběhl jako voda a já jsem si uvědomil, že budu muset jít domů a tak jsem se rozloučil s šéfovou a když mě pouštěla zadem do chodby domu, dala mi pusu a špitla: Pavlo, moc tě chci, ale opravdu moc. A zase nevím, co mě to napadlo, že jsem jí vyhrnul šaty a sáhl jí do klína. I přes punčocháče jsem cítil, že má vlhké kalhotky. Stáli bychom tam asi hodně dlouho, a nebýt zvonění telefonu v její kanceláři, asi bychom u těch dveří stáli doposud. Ještě jedna dlouhá pusa a Eliška, jak se paní vedoucí jmenovala, dodala ještě, že by takového příručího v obchodě jako jsem já, přivítala. A já si zase pomyslel, že by se mi taková brigáda docela dobře zamlouvala, protože po pololetkách jedeme se školou na hory a nehledě na to bylo pro mně vzrušující zážitek a potěšení mít alespoň možnost se těch titěrností takhle dotýkat a moc jsem nepřemýšlel nad tím, proč mě vedoucí oslovila ve femininu a proč mě chce.

Doma jsem kupodivu velice rychle udělal úkoly na druhý den, ale to již přišla máma a já ji pověděl o svém odpoledním dobrodružství dole v obchodě. Pro změnu se na mne dlouze zadívala ona a než jsem stačil cokoliv říci, zazvonil domovní zvonek. Když jsem otevřel dveře, stála v nich paní vedoucí z našeho obchodu.
[block:ad=90]

Mohu dál? zeptala se a já přisvědčila pozval ji dále a zavedl ji do obýváku, kde již seděla máma. Ještě jsem se jich zeptal vezme-li si s mámou kávu. Přisvědčila a já jsem odspěchal do kuchyně ji připravit. Když jsem se vrátil, seděly obě u stolku a povídaly si a já jsem zaslechl: &že by mě o pololetkách vzala k sobě na brigádu a kdybych měl zájem, že by přivítala i dlouhodobou výpomoc v obchodě, protože se dnes přesvědčila, že bych byl pro ni platným přínosem.

Máma se na mě zase podívala a podotkla, že jak se říká: Kdo má být oběšen, ten se neutopí. Tys měl přijít na svět jako holka, jak jsem si přála. Ale myslím si, že ti neuškodí, když si sám vyděláš na svůj počítač. Pro změnu se Eliška podívala tázavě na mámu a na mě, ale nic neřekla, a já si pomyslel, zda-li má ještě na sobě ty vlhké kalhotky.

Tak jsme domluveni, ale málem bych zapomněla, něco jsem vám přinesla, řekla a sáhla do kabelky a každému podala jeden balíček. Byl jsem samozřejmě zvědavý, co nám vlastně Eliška donesla. Prvně svůj balíček otevřela máma a já ji následoval. Její údiv, stejně jako můj, byl nefalšovaný. Máma, stejně jako já, jsme v nich našli kalhotky, já modré a máma bílé s drobnými květy a přidala k nim i krabičku s punčocháči.

Eliška podotkla, že je to v podstatě má odměna za mojí odpolední výpomoc v obchodě a že si myslí, že ženská nikdy nemá dosti prádla. To je sice pravda, Eliško, ale přece Pavel není holka? Nebo snad je? odpověděla otázkou máma.

Místo ní jsem Elišce odpověděl já. Mami, mě se ty kalhotky líbí a víš sama dobře, že jsi mi je do nedávna dávala také. Na to nic neřekla a Eliška se mezitím zvedla s tím, že již musí jít. A na mě se obrátila a řekla, že by byla ráda, kdybych zítra v podvečer za ní přišel do obchodu, že by mi ještě jednou vysvětlila co všechno kde hledat.

Já jsem hodně rychle šel schovat právě nabyté kalhotky a punčocháče aby nedráždily mámu a těšil se na zítřek, že si je zase po dlouhé době obléknu. Když jsem si ráno oblékl a šel do koupelny, máma byla na odchodu do zaměstnání a když jsem jídal pusu na rozloučenou, poprvé se na mě usmála a řekla, že jsem si tedy prosadil svou, ale nechce na mě slyšet žádné stížnosti. V ten den jsem byl ve škole dosti nepozorný, ale všechno proběhlo dobře a když skončilo vyučování spěchal jsem domů nachystat si úkoly na druhý den a hned v podvečer jsem seběhl dolů a zaklepal na dveře z chodby, protože bylo po páté hodině. Eliška už měla zavřený krám a ještě pracovala ve své kanceláři, kam mě zavedla.

Protože jsem přišel za ní v domácích krimplenových dámských kalhotách, které jsem nosil místo tepláků a bylo to jediné dovolené holčičí oblečení, které mi máma povolila, sjížděly kalhoty po punčocháčích dolů a já si je neustále povytahoval. Jsem ráda, Pavlo, že jsi přišla. Proč Pavlo? vyhrkl jsem. Eliška se usmála, přistoupila ke mně a stáhly mi kalhoty a já zůstal před ní stát jen v těch punčocháčích, pod kterými prosvítaly modré kalhotky, které mi včera dala. Protože punčocháče a kalhotky nosí jenom holky přestože některé mají i šulinka. Nemyslíš? a vzala mě do náručí a dala mi pusu. Jsem moc ráda, Pavlínko, že jsi za mnou přišla, moc po tobě toužím a moc tě chci. A hned mě ty krimplenové kalhoty svlékla úplně.

Rázem mi bylo jasné jak to s tím chtěním myslí. Eliška byla o mnoho mnoho let mladší než máma a moc se mi líbila a dokonce v mých snech hrála tu hlavní úlohu. Tentokrát jsem jí jen nevyhrnul šaty, ale rovnou jsem jí je přetahoval přes hlavu. Pomohla mi s nimi a i ona stála přede mnou jen v punčocháčích a kalhotkám a navíc měla ještě košilku a podprsenku. A jak jsme byli v objetí, podařilo se mi hned na poprvé rozepjat jí podprsenku a osvobodit její prsy z vězení.

Jak jsme se dopotáceli na pohovku nevím, ale oba jsme měli kalhotky hodně mokré, o čemž jsme navzájem přesvědčili. Jen jsme dopadli na pohovku, přisál jsem se k jejím vztyčeným bradavkám a druhou rukou jsem jí zabloudil do klína, a vedle švu jejích punčocháčů jsem ucítil pod prsty malou dírku jak uteklo očko. Jeden prstík sem a druhý tam a cesta k jejímu pokladu byla volná, protože měla na sobě volné francouzské krajkové kalhotky a nebyl problém je odhrnout stranou. Její lasturka byla horká a ještě víc hodně vlhká a zcela otevřená a tak zakrátko jsem narazil na poštěváček, který jsem hledal. Jen malou chvilku jsem si s ním hrál, a Eliška se prohnula a v dlaních jsem ucítil proud jejich šťáviček.

Eliška také nelenila a hladila mně přes punčocháče a kalhotky a já cítil jak se penísek napíná a slintá čím dál víc. A tak mě jednoduše punčocháče stáhla i s kalhotkami. Jen se peníska dotkla svou tlapkou, v ten okamžik ji obličej skropil výstřik semene. Tímtéž jsem ji posloužil i já a tak jsme za chvilku oba nazí leželi vedle sebe, přerývavě oddechovali a já jsem znovu prožíval slast svého prvního orgasmu s ní. Eliško, já bych to chtěl zkusit jako holka, když mi říkáš Pavlo, navrhl jsem jí. Viděl jsem, že jí má žádost překvapila, ale nějak mile, jak jsem vycítil. Roztáhla nohy a já jsem se překulil na ní a znovu jsem se přisál k bradavkám abych se po chvíli zavrtal do její mušličky. Poprvé jsem v puse a na jazyku ucítil její ženskost a na rtech jsem ucítil vystouplý poštěváček, jenž mi nahradil bradavku. Eliška sebou vrtěla tak dlouho, až jsme se zase překulili a pro změnu jsem pocítil, že mám peníska v její puse. Naše touha se dostala do nebeských výšin a oba jsme současně směřovali k výbuchu. A zase to byla Eliška, která se na mě posadila, a já jsem cítil, že jsem hluboko v ní. Chtěl jsem z ní před ejakulací vyklouznout, ale nedovolila to, že se můžeme milovat až do konce. Na chvilku se zastavila a já jsem tohoto okamžiku využil a vzal jsem si její prsy do dlaní, byly tuhé a napjaté& A když se Eliška znovu pohnula nevydržel jsem to rovněž a celičkou jsem ji vyplnil, ještě chvíli na mě seděla a já se díval na její profil. Pak se sesula vedle mě dala mě pusu a vzala jedny pohozené kalhotky a oba utřela.

Chtěl jsem si vzít ty svoje, ale zakroutila hlavou, že ne a ze zásuvky svého stolu vzal dvoje bílé krajkové kalhotky a jedny mi hned natáhla a dala mi i čisté punčocháče. Tak Pavlínko, řekla konečně se mi podařilo z tebe udělat holku a nemusíš se starat o to, jestli jsou kalhotky i pro kluky. Vzpomínáš si na to, co jsem ti před časem řekla? Přikývl jsem hlavou, že si na ten rozhovor vzpomínám. Když jsem tě pozorovala včera, jak jsi obsluhovala zákaznice, pořád jsem měla před očima holku, po jaké už dávno toužím a chci ji mít. A ten šulinek, co máš v kalhotkách, je můj živý robertek. Mezitím se také oblékla a společně jsme vyšli na chodbu. Poslední pusa a poslední pohlazení přes kalhotky. A abych nezapomněla, zítra si tě zkontroluji, jestli jsi zůstala holkou

Za obsahovou kvalitu příspěvku, především pak slohovou a pravopisnou odpovídá jeho autor. Administrace Puncoska.com nenese odpovědnost za případné gramatické, či slohové chyby v textech. Distancujeme se od skutkové podstaty příběhu - ať už je fiktivní, nebo pravdivá.

Počítač
Obrázek uživatele Ruten Ruten
22.03.2012 | 5
Punčocháče 4
Obrázek uživatele Ruten Ruten
04.02.2012 | 6
Výlet
Obrázek uživatele Ruten Ruten
04.02.2012 | 2
Oprava
Obrázek uživatele janddrozd janddrozd
16.06.2012 | 22
Švagrová
Obrázek uživatele adam185 adam185
06.02.2014 | 29
Podzimní výlet
Obrázek uživatele Marian Marx Marian Marx
27.02.2013 | 22
Kolegyně Katka
Obrázek uživatele Michael Fransz Michael Fransz
06.01.2016 | 8
V čekárně
Obrázek uživatele Nlf001 Nlf001
01.12.2018 | 7
Poprvé (PP potřetí)
Obrázek uživatele pavlap pavlap
25.11.2015 | 14
Chorvatsko
Obrázek uživatele rocky199377 rocky199377
11.09.2012 | 23
Spolužaččine nohy
Obrázek uživatele borat borat
02.12.2013 | 33