Ahoj, rozhodla jsem se taky přispět ke skvělým povídkám. Nejsem však žádná spisovatelka a tohle je moje první povídka (na takové téma). Snad se to bude dát číst...
Začínala plesová sezóna - elegantní šaty na vznešených ženách, kráčejících po parketu v páskových střevíčkách obutých na ladnou hladkou nožku v tělových silonkách. Verča měla takové věci odjakživa ráda. Už jako malou jste ji mohli vidět v rozkošných šatičkách rozmanitých druhů, barev a ozdob. Od růžových s mašličkami, přes docela prosté černé, až po krátké nakasané suknýnky. Z Verunky je dnes krásná slečna a i když se za ta léta mnohé změnilo, šatník zůstal víceméně stejný - myslím tím druhem a rozmanitostí oblečení. Stále chce být elegantní, cítit se jako prává dáma a hrdě vystavovat na obdiv své krásné nohy a to, jak už ona sama dlouhou dobu ví, může jen v jejím oblíbeném oblečení - silonky, šaty, popřípadě sukně, pěkné střevíčky a dokonale sladěné líčení. A v následujících dnech se Verča opravdu vyřádí... miluje plesy a na jeden takový se právě chystá.
***
Byla skoro polovina ledna a bílá královna rozvinula bílou přikrývku. Když se Verča probudila, do pokoje již svítilo sluníčko. Byl krásný zimní den, avšak dnes si musí pospíšit a neztrácet čas. Rychle vstala a v saténové bílé košilce se vydala k obrovské skříni. Otevřela ji a hned začala vybírat a vytahovat jednotlivé kusy oblečení. Zdá se že chvíli přemýšlí, něco v rukou přehazuje. Hle! Už to má, lehce shazuje ramínka košilky a nechává ji spadnout na zem. Nyní stojí nahá - je menší postavy, necelý metr sedmdesát. Váhově tak akorát, ani párátko, ani nafukovací balón. Má větší zadeček, to ano, ale je pěkně kulaťoučký až se krásně vyjímají boky. Za prsa se také nemusí stydět, jsou to pěkné trojky. Ohne se, čímž vystrčí svou krásnou prdelku, přizvedne jednu nohu... druhou... a už natahuje bílé kalhotky, aby zahalila svůj docela holý klín.
[block:ad=89]
Ke kalhotkám přidává bílé podvazky. Prsa nechává jen tak, ať jsou ještě chvíli volná, než je zahalí do korzetových šatú. Ze skříně vytáhne ještě matné tělové punčochy. Sedne si na postel a zkušeně je obléká - volná prsa jí visí dolú, v předklonu se dotýkají kolenou. Již má jednu punčochu, za krajkový lem na stehně ji připne k podvazku. To samé opakuje i u druhé punčochy. Teď se pořádně zapotí, zašněrovat si šaty není jen tak, ale Verča je šikovná a ohebná, takže zanedlouho stojí ve stříbrných šatech, skoro neschopná dýchat. Ňadra ji vykukují z košíčků v rozkošných obloučcích. Šaty dosahují délky těsně pod kolena a odhalují tak krásná lýtka, zahalená v punčoškách. Opatrně usedne ke svému stolku se zrcadlem "Už nezbývá moc času a musím se ještě nalíčit." Obvykle jí to trvá pár okamžiků, ale dnes si dá pořádně záležet. Nanáší jednotlivé vrstvy mejkapů, zvýrazní řasy, upraví oční víčka a samozřejmě, zkrášlí rty rtěnkou. Když se podívá do zrcadla, je uchvácená sama sebou. Stříbrné šaty dokonale doplňuje líčení - stříbrné třpytivé oční stíny a spíše růžová rtěnka. Ještě spešně připevní (taktéž stříbrný) náhrdelník ve tvaru srpu měsíce a dlouhé náušnice. Už však musí jít, zapíná si pásky svých otevřených lodiček na středním podpatku, přehodí přes sebe kabát.
***
Dorazila jsem k sálu a vstoupila. Hned jsem na sobě pocítila pohledy mužů (ba i žen) stojících okolo. Hrdě jsem kráčela velkým sálem ke stolům vzadu, kde seděla má kamarádka. Měla šaty s lehkým nádechen oranžové. Ani jsme moc nepovykládali a už se začlo. Vyzval mne pohledný muž, docela vysoký i v podpatkách jsem byla menší než on. Působil sebejistě. Všimla jsem si, že více než můj obličej (a snad i prsa) ho zajímají mé nohy. I on se mi líbil a tak jsem po nádherném tangu vyšla ze sálu a dál pokračovala dlouhou chodbou. Šel za mnou, vsadila bych se, že mi kouká na nohy. Schválně jsem jakoby klopýtla a přizvedla šaty. Zareagoval na to nečekaně rychle, přiskočil a chytil mne - mezi lopatky a jen jakoby mimochodem i za hýždi. Zůstali jsme tak stát, koukal mi do oči. Usmála jsem se a posunula mu ruku níže na stehno. "Jsou s krajkou a mám i podvazky," špitla jsem. Také se usmál... ďábelsky, až mne zamrazilo. V mžiku mi chytil za zápěstí a zatáhl mě do jakési mistnosti se stolem uprostřed a spoustou věšáků okolo. Ani nevím jak, ale posadil mě na stůl. "Moc se mi líbíš kočičko a všechno mi teď ukážeš!" neptal se, oznamoval. Vykasal mi šaty a viděl tak až ke kalhotkám. Hladil mi nožky, čichal k nim, tiskl je a já... byla jsem jako přizděná - neschopná jakéhokoliv odporu, či reakce. Zvedl mi nohy tak prudce a vysoko, že jsem si musela lehnout na záda. Doslova strhl střevíčky a přivoněl k obou chodidlům. Olízl je, znova, znova a znova. Hltal je, kmital jazýčkem stále více a více. Přes chodidla, prstíky, kotníčky, lýtka až ke stehnům. "Libový nožičky!" chválil. Já byla v rozpacích, jedna strana na mne křičela "to máš z toho vychloubání!" a druhá zase "vždyť jsi to sama tak chtěla!" Přistihla jsem se, že hýbu prstíky, když je líže.
[block:ad=90]
Všiml si. "Tak děvence se to líbí!" řekl a rozepnul si kalhoty "A copak tohle?!", ale to už mi pevně držel kotníky u sebe, takže chodidla tvořila pomyslnou objímku. Nasunul mezi ni svůj penis a začal přirážet. Evidentně mu to dělalo dobře a já byla ráda, dokonce jsem mu pomáhala pohybem svých noh. Zrychuje. Zrychuje tak, že se mnou hází na stole, prudce přiráží. Cítím vzrušené bradavky uvězněné v šatech. Kalhotky musím mít úplně mokré. Pouští mi nohy, ale já nepřestávám, tisknu jeho napnutý úd a on se vzrušuje o mé nohy, zahalené v silonkách. Podává mi střevíček "lízej děvenko!" křikne. Poslechla jsem a hned oblizuji vlastní střevíček. Sleduje mne - to jak lížu hlavní část pro chodidlo, pásky ba i podpatek. A už, už slyším jeho výkřiky. Tempo je neskutečné. Stiskne mé nohy, naposledy přirazí a... vystřikne. Doslova zaplaví mé nohy bílou kapalinou. Chodidla, kotníčky i lýtka. Ještě ho otře o hebké silonky. Usmívá se a nazuje mi střevíčky - ano na potřísněné silonky. Nahne se nade mne, políbí na čelo, jako by se bál, že mi slíbá rtěnku. "Jsi úžasná" šeptne...
