Přišly pololetní prázdniny a vysvědčení. Vysvědčení byla díky našemu společnému učení s Ivou slušná a navíc jsem po lyžařském výcviku začátkem ledna nebyl jediný úchyl, ve třídě co nosí punčocháče. Radost z nastávajícího týdne prázdnin nám kazila skutečnost, že Iva musela jet se svou matkou na návštěvu za babičkou na opačný konec republiky, a měly se vrátit až v polovině týdne, nejdříve v úterý. Když jsme v pondělí, týden před prázdninami, přišli z kluziště k Ivě, její máma již byla doma a na stole měla položeny dva malé balíčky. Jeden z nich mi podala se slovy, že je to od ní opožděný dárek k Vánocům. Jsou to růžové punčocháče, které jsem ti slíbila, respektive Ivě, ale dlouho jsem nemohla sehnat velikost pro tebe, až dnes jsem na ně natrefila. Druhý balíček podala Ivě, která jej zvědavě otevřela a našla v něm dvoje růžové krajkové kalhotky. V sobotu pojedeme k babičce a tak jsem ti je koupila, aby zase neměla řeči, že nosíš jen dětské prádlo. Chtěla bych se ještě zmínit, že když jsem procházela obchodním domem, viděla jsem tam pro Petra slipy, které vypadaly hnedle jako kalhotky a taky pánské punčocháče.
Nestačila ani dopovědět, když Iva vybuchla: Kdyby mohlo být po mém, tak bych mu ty růžové punčocháče, které jsi mu donesla, nejraději oblékla i do školy s těmi mými růžovými kalhotkami, aby si dal pozor, když jej obletuje ta káča Mirka! řekla rozhořčeně a dodala, že jí stačí, když musím mít na sobě v tělocviku červené trenky a že kalhotky, co nosím, jsou tisíckrát lepší než slipy, které se jako kalhotky tváří. Pak se obrátila ke mně a řekla: Zítra si tě ráno raději zkontroluji, jestli sis náhodou nevzal na sebe něco jiného než punčocháče s kalhotkami.
[block:ad=89]
Taky že ano. První, co Iva udělala, když jsme se sešli, nenápadně se podívala, zdali jsem patřičně oděný. Po skončení vyučování mne naše třídní pozvala k sobě do kabinetu. Nebyl jsem si vědomý nějakého prohřešku, ale stejně jsem šel za ní nějak nejistě. Iva jen prohlásila, že na mne počká a po zaklepání jsem vešel dovnitř. Za dveřmi tě čeká manželka, viď? zeptala se. Vytřeštil jsem oči a nechápavě jsem se na podíval. No přece Iva, nemám pravdu? Tak jsem vám sama pro sebe začala říkat, protože mne manžele připomínáte, již tím, jak ji na slovo posloucháš. Jen doufám, že její souhlas nebudeš potřebovat k tomu abys mě přišel pomoci při malování. Domluvila jsem si malíře na neděli a potřebuji již v sobotu, abys pomohl připravit byt k malování a pak zase s úklidem. Malovat mi budou tři malíři, tak by to za tu neděli by měli být hotovy. Máš něco jiného v plánu?
Zavrtěl jsem hlavou, protože jsem čekal všechno možné, ale něco takového ne. Nic nemám, paní profesorko, v plánu, protože Iva s její maminkou jedou na návštěvu k příbuzným a vrátí se až některý následující den, nejspíše však v úterý.
Tak jsme domluveni, v sobotu ráno tě čekám, řekla mi adresu, kam mám přijít a hned nato jsem vyšel z kabinetu. Samozřejmě, že Iva byla zvědavá, co mi paní profesorka chtěla. Když jsem ji řekl o co jde, prohlásila, že je to dobře, že alespoň budu pod kontrolou.
***
V sobotu ráno jsem zazvonil u ní v bytě a když mi paní profesorka přišla otevřít, byla již v pilné práci. Když jsem se chtěl převléci do starých mašestráků, nabídla mi místo nich své staré látkové kalhoty na doma, s podotknutím, že je již stejně chtěla vyhodit a myslí si, že by mi bylo v těch manšestrácích teplo. Když jsem před ní stál jen punčocháčích, připadal jsem si jako před porotou a také jsme byl, protože mi řekla, že se ji těch punčocháčích a kalhotkách líbím více, než její bývalý manžel. Tázavě jsem se na ní podíval protože, ještě na tom lyžařském výcviku o něm mluvila jako o svém nadmíru vybíravém chlapovi. Rozvedli jsme před Vánocemi a byly to pro mne velmi smutné svátky, ale to malování jsem měla domluveno již na podzim, protože jsem počítala právě s pololetkami. Bohužel to dopadlo, tak jak to dopadlo a malovat jindy, to bych asi nestihla, vysvětlila. Mezitím jsem se převlékl a hned se pod jejím vedením pustil do práce. Ještě než se tak stalo, řekla mi, abych ji v soukromí říkal Radko a důkaz, že to myslí vážně, mi dala pusu. Zprvu mě to tykání jaksi nešlo z úst, ale za chvíli už to fungovalo. Hodiny letěly jako voda a odpoledne nám jen zbývalo sundat záclony a závěsy. Když jsem seděl u stropu na žebříku jako na bidýlku, zpotil jsem se vedrem panujícím u stropu tak, že triko jsem měl mokré potem. Když na mě paní profesorka sáhla, hned mě zahnala do koupelny, že si mám vlézt do vany a vykoupat se. Ale já tu nemám nic na převlečení, namítal jsem.
Vadí to? Já ti něco najdu, kalhotky jako kalhotky a punčocháče mám též, místo trika dostaneš košilku a doma se zase můžeš převléknout do svého a zítra ráno mi je doneseš zpět.
Zavedla mě do koupelny a napustila vanu. Počkala až si vlezu do vody a odešla a za chvíli se vrátila s kalhotkami.
[block:ad=90]
Nechceš umýt záda? zeptala se a když jsem přisvědčil, pustila se do mé očisty. Ovšem stalo se, že když jsem se ve vaně přetáčel, uklouzl jsem a sprška vody ji polila. Než jsem se nadál přetáhla si šaty přes hlavu a vzápětí i kalhotky s podprsenkou a hned vklouzla za mnou do vany a sedla si na mně. Když jsem jí pomáhal usadit se, zabloudil jsem jí rukou do klína. Co mně překvapilo, měla klín vyholený jako Iva. Chvíli se vrtěla, ale pak řekla: Co kdybys posloužil teď ty mně, jako já před chvíli tobě?
Abych k ní mohl, vylezl jsem z vany a ujal se úkolu. Napřed záda, pak mi ruce jaksi samy zabloudily k jejím prsům. Hrál jsem si s bradavkami, a pak mi Radka řekla, že by chtěla také abych jí umyl kakulku. Rozechvěle jsem přešel do jejího rozkroku a pod prsty a dlaní jsem ucítil hlaďounký samet. Prsty jakoby samy si našly cestu mezi rtíky rovnou k poštěváčku, jenž se okamžitě zduřil stejně rychle jako vstal můj pták.
Ještě malá chvilka a Radka se prohnula jako luk a zasténala. Posadila se a podívala se na mého trčího ptáka do prostoru a zeptala se mne, zdali by mne mohla vyholit, že by se jí to moc líbilo. Vzpomněl jsem si na Ivu, že se jí mé chlupy rovněž nelíbili, ale již jsme neměli čas mě zkulturnit. Proto jsem kývnutím hlavy souhlasil Radka vylezla z vany, mě do ní zahnala, a během chvilky jsem byl holý jako ona nebo Iva. Ještě naposledy chtěla ohodnotit své dílo, když jsem nevydržel a postříkal jí. Zasmála se pustila sprchu a oba nás opláchla. Utřela mne jako mimino a oblékla nachystané růžové kalhotky lemované krajkou. Vzala si podobné a mne poslala do pokoje, že tam mám nachystanou košilku, oblékl si ji a rovněž košili. Posadil jsem se v pokoji na gauč a čekal na Radku. Přišla se šálky na podnose a sobě měla župan, který se jí rozevřel sotva usedla vedle mne na gauč. Pak se stalo, co se stát muselo. Podívali jsme se po sobě a ruce nám sklouzli jaksi sami pod kalhotky. Mně stačilo jen poodhrnout lem jejích kalhotek a prsty jsem hravě dostal mezi rtíky ke klitorisu a laskat se s ním, což mělo za důsledek, že za okamžik jsem měl ruku mokrou. Nepřekáží ti ty kalhotky? Mně moc, zeptala se Radka a navrhla: Nesundáme si je? Když jsem jí je místo odpovědi začal stahovat, měl jsem své stažené rychleji než se mně podařilo jí. Chtěl jsem se dostat do matematické polohy, jak říkala Iva, ale Radka mně položila na záda a sedla si na mne. Jak jsem do ní vklouzl, sám nevím. Na vyholeném rozkroku jsem měl pocit, že ji cítím jaksi intenzivněji. Rozkoš se stupňovala tak, že za chvilku jsem zavrněl, že budu. Na to Radka povídal, že to nevadí a že se nemusím obávat. Skutečně, za okamžik jsem vzepjal a vyplnil Radku do posledního místečka. Radka zrychlila a byla též. Chvíli zůstala nade mnou a já si vychutnával její tuhé bradavky a na stehně jsem pocítil stékající šťávy& Pak sklouzla a lehla si vedle mne a chvíli mlčela. Přerušil jsem toto mlčení a řekl jsem Radce, že jí děkuji za tento večer. Zůstala trochu překvapena a řekla, že by měla poděkovat mě, protože se potřebovala uvolnit od nakupených starostí a že jsem jí moc pomohl.
Peťo, chtěla bych se tě ještě na něco zeptat, můžu? Když jsem souhlasil, pokračovala: Když jsem se tě tehdy na podzim zeptala, proč nosíš ještě punčocháče, ty mi řekl, že odmítáš nosit jégrovky. Já ti na to odpověděla, že proti gustu žádný dišputát, ale to jsem nevěděla, že nosíš ještě kalhotky. Mám pořád dojem, žes mi pověděl jen část pravdy a že pravý důvod je jinde. Řekneš alespoň teď, proč nosíš punčocháče s kalhotkami?
Podíval jsem se po ní a najednou jsem se styděl jí odpovědět. Tak mi to, Péťo, pověz. Nebudu se ti smát, proč schováváš svého peníska do kalhotek, a vzala si ho do ruky.
Víš, Radko, lezlo to ze mne jako z chlupaté deky, já jsem jako malý kluk se každý večer modlil za to, abych se ráno probudil jako holka. A později, když jsem pochopil, že je to jen zbožné přání, jsem se zuby nehty bránil nosit něco jiného než kalhotky& a odmlčel jsem se, když mi Radka řekla, že si něco podobného myslela a že rozumí mému přání.
Pak se podívala na hodiny a řekla, že již musím jít, protože je dosti pozdě. Vzala si jedny kalhotky, jež spadly na podlahu, a mne dala jiné, které vzala z prádelníku současně s punčocháči. Když jsem si je chtěl obléknout, zadržela mně, že mne chce obléci sama. Pak mne vyprovodila ke dveřím a dala pusu na rozloučenou s tím, abych zítra opět přišel.
***
Ráno mě probudilo zvonění. V první okamžik jsem nevěděl, zdali je to budík nebo telefon či domovní zvonek. Byl to telefon a vzala ho máma. Chvíli poslouchala a pak řekla: Samozřejmě, paní profesorko, aspoň se nebude nudit a něco kloudného udělá, a zavěsila.
Petře, volala mi paní profesorka, zdali bys u ní nemohl zůstat na noc, protože by potřebovala být s malováním a úklidem v pondělí hotova, že musí někam odjet. Souhlasila jsem a jen doufám, že mi neuděláš ostudu.
Mami, neboj, neudělám, a hned jsem se oblékl, protože již bylo devět hodin. Když jsem přišel k Radce, malíři byli v plné práci a skutečně vypadalo, že po poledni skončí. Jen jsem s převlékl do pracovního, začal jsem poletovat jako hadr na holi. Než přišel večer, měli jsme po malířích uklízeno a na druhý den zbývalo dodělat zbytek. Radka trvala na tom, že prvně se dá do pořádku její pokoj.
Máš toho dost, viď? Já také, ale to neznamená, že půjdeme na lůžko zapocení a špinaví, tak se svlékni a běž se umýt, já zatím nachystám spaní a přijdu za tebou. Tentokrát jsem na sebe pustil jen sprchu a rochnil se pod proudem vody. Byl jsem otočený zády ke dveřím a měl jsem hlavu plnou pěny, když jsem ucítil, že se ke přitočila Radka. Ten okamžik únava neúnava pták byl v pozoru.
Ty jsi toho včera neměl dost? zeptala se a já jsem slyšel v jejím hlase nápovědu, abych řekl, že ne. Tak dobře, a otočila si mě a spláchla obličej a dostal pusu dlouhého francouzáčka. Protože stát ve vaně pod sprchou není až tak pravé ořechové, hned jsme z ní vylezli a šli do pokoje. První co mně padlo do oka byly na přikrývce položeny noční košilky. Padli jsem na lůžko a dnes se Radka vůbec nebránila matematické poloze. Jsme jako dvě holky, řekla. Pak nás únava zahnala do náruče a my jsme usnuli, jako když nás do vody hodí.
Ráno se nám moc vstávat nechtělo. Naše pracovní oděvy byly špinavé a tak Radka prohlásila, že nám nic nebrání v tom, abychom po bytě nyní běhali jen v trikách a punčocháčích. Vzal jsem si na starost vysátí celého bytu a Radka se starala o ostatní. Už jsem byl s vysáváním takřka hotový, když jsem zaslechl z vedlejšího pokoje: Péťo, a přišel jsem za Radkou. Uviděl jsem jak stojí u prádelníku a přehrabuje se v něm. Vzala do ruky růžové punčocháče a podávala mi je. Okamžitě jsem si vzpomněl na Ivu, jak mi je vlastně před měsícem a se stejným gestem podávala své.
Péťo, když tak rád nosíš kalhotky a punčocháče, vadilo by ti, kdybych si tě poholčičila? Na můj tázavý pohled pokračovala: Chtěla bych si tě obléknout jako holku, abych tě pak mohla zase vysvléci. Tyto punčocháče jsem nosila jako mladá holka na střední škole a schovala jsem si je na památku. Když jsem pokýval hlavou na souhlas s poholčičením, hned mi stáhla punčocháče i s kalhotkami, které jsem měl na sobě a místo nich mi podala růžové krajkové kalhotky. Když jsem si je oblékl, podala mi i košilku. To není ono, prohlásila, něco ti tady chybí, a ukázala si na prsa a košilku mi hned svlékla. Znovu se obrátila k prádelníku a v zápětí mi podávala podprsenku s pobídkou, abych se otočil. Pak dala do košíčků s vycpávky s poznámkou, že ty nosila, aby si všichni mysleli, že má tak velká ňadra, a vypomohla si ještě zmuchlanýma kalhotkami a zapnula mi ji na zádech. Kriticky se na mne podívala a podala mi růžovou halenku s krajkami. Pak mi natáhla bílou sukni a když jsem měl všechno na sobě, zavedla mě k zrcadlu. Protože Iva si prosadila abych nosil delší vlasy, řekla Radka, že mě stačí jen učesat, dát do uší jen klipsy a nalíčit. Posadila mě do křesílka a začala s mou konečnou úpravou. Když s ní po chvíli skončila, znovu mě zavedla k zrcadlu. Když jsem se podíval na svůj obraz, nevěřil jsem vlastním očím, máma by mě v ten okamžik nepoznala. Radka se na mne usmála, dala mi pusu a zajela rukou pod sukni. Tak co, Petro, já věděla, že se ti bude líbit&
***
Úterý ráno, znovu ten protivný zvonek, jenž mne vytrhl ze snu, v němž se prolínala Iva s Radkou a ten sen byl mokrý, tak mokrý, že růžové kalhotky, které mi včera dala Radka a já jsem si nechal na noc, se daly ždímat.
[block:views=dalsi_povidky_uzivatele-block_2]
Crrrrr! Zněl zvonek nepřetržitě a přiměl mne vstát a podívat se, kdo se to rozhodl mne navštívit, ale ještě předtím jsem si svlékl mokré kalhotky a vzal si ty od pyžama. Ve dveřích stála Iva a přivítala mne slovy: Tobě to trvalo. Koho tam máš? Koho bych tam měl mít? odpověděl jsem otázkou. Však se klukům nedá věřit a vešla za mnou do pokoje. Blesklo mě hlavou, ještě štěstí, že jsem ty Radčiny kalhotky hodil do koše s prádlem, jinak by mě litanie neminuly.
Přišla jsem si pro tebe, protože jsme se vrátily s mámou domů a bylo mne smutno a navíc jsem zvědavá, jak ti budou slušet ty růžové punčocháče co jsi dostal od mamky. Už se těším, jak si tě poholčičím&
