Po dlouhé době opět předkládám zážitek o foot fetiši. Ovšem tentokrát to není můj zážitek, ale zážitek mojí kamarádky. V zájmu jejího soukromí ji budu říkat Jana. Tato příhoda se stala zhruba před 10 lety, kdy ještě nebyly tak v popředí sociální sítě a veškerá korespondence se vyřizovala přes e-maily. A právě tato povídka je přesný e-mail, který jsem dostala zhruba před deseti lety od Jany.
Než se dostaneme k samotnému mailu, musím zdůraznit, že Jana neví nic o foot fetiši, ani nic takového nikdy nepraktikovala. Abych Vás lépe seznámila s postavou Jany, tak v té době jí bylo 25 let. Studovala vysokou školu a po škole si chodila přivydělávat jako servírka na brigádu. Bydlela na koleji a na školu ji přispívala její mamka, protože Jana měla peněz málo. Ale to už předbíhám, těď už k samotnému mailu.

"Ahoj Evi, musím ti napsat, co se mi včera stalo! Ještě teď jsem z toho dost v šoku. Připadám si hrozně. Včera jsem šla jako vždy po škole rovnou do práce a rovnou už přestrojená do kostýmku servírky. Šla jsem naší zkratkou. Nikde nikdo v tu dobu už nebyl, když jsem najednou za sebou uslyšela kroky. Trochu jsem se bála a proto jsem zrychlila. Ovšem v tu chvíli mne oslovil nějaký muž. Otočila jsem se a stál tam muž asi kolem třicítky. Představil se jako Pavel a zeptal se, zda-li si nechci přivydělat. Chvíli jsem váhala a nevěděla co mu mám odpovědět. Nikdo nebyl poblíž. On však pokračoval. Řekl mi, že mi dá pět tisíc, když mu půjčím na chvíli svoje střevíčky. Stála jsem tam jak solný sloup. Vrtalo mi to v hlavě protože jsem nechápala, jestli to myslí vážně, nebo si jen dělá srandu. Potom mi řekl, že si s nima jen na pár minut odběhne a pak mi je zase vrátí. A už vytahoval petitisícovku a nabízel mi ji.
[block:ad=89]

Po chvíli váhání jsem řekla že tedy ano, ale že spěchám. Prý to není žádný problém, že tu hned bude a dal mi bankovku do ruky. Já se tedy posadila na podezdívku a sundala si lodičky. On si je hned vzal a řekl mi, abych tam počkala. Pak někam odběhl. Já jsem nevěděla, jestli mám s penězma utéct a nebo na něho počkat. Nevěděla jsem co se bude dít a také k čemu bude potřebovat moje lodičky. Takhle jsem tam přemýšlela těch pět minut, ale přišlo mi to jako hodina. Navíc foukalo a já tam byla jen v lehkých šatech a tenkých silonkách. V tom něco zašramotilo a mě se rozbušilo srdce. Byl to ten muž. V ruce držel mé podpatky a přicházel ke mě. Zeptal se, jestli mě může obout. Tak jsem jen kývla hlavou a on mi nazul lodičky. Ovšem když mi nazouval tu druhou, cítila jsem uvnitř něco vlhkého a teplého. Cukla jsem sebou a hned se postavila. Řekjla jsem mu že už jdu, abych byla co nejdříve pryč. On mi řekl abych počkala a dal mi ještě tisícovku. Se slovy "děkuji, tady máš ještě za to obutí" se semnou rozloučil. Vzala jsem ji a rychlým krokem jsem zmizela průchodem do ulice a pak ven, kde už byli lidé. Tam jsem se ohlédla abych se ujistila, že mě nesleduje. Neviděla jsem ho a tak jsem se zastavila u nejbližší lavičky, kde jsem si tu botu sundala. Uvnitř byla lodička celé mokrá a já to měla všude na noze a na silonkách. Když jsem se podívala důkladněji, vypadalo to jako sperma! Jo, bylo to sperma! On se mi udělal do lodičky! Chápeš to? Tak proto si odběhnul.

Připadala jsem si jak nějaká štětka, co dává za peníze. Bylo to dost nechutné. Snažila jsem se to otřít, ale bylo to tam pořád. Až když jsem dorazila do práce, tak jsem si to otřela víc a osušila si i silonky. Přesto jsem v tom oddřela celou službu. Hrozné. Cítím se opravdu mizerně. Co si o tom všem myslíš? Jediné dobré na tom všem je to, že teď můžu dát peníze mamce, když jsem si od ní půjčovala. Ale i tak. Můžeš se v pátek zase zastavit? Moc by mi to pomohlo. Cítím se jak zneužitá. Děkuji ti Evi a napiš co nejdříve."
[block:ad=90]

Tak toto byl ten mail od ní. Nic jsem nezměnila a myslím, že je to zajímavé čtení. Ohledně "Jany" to dopadlo tak, že z peněz opravdu zaplatila to, co dlužila své mamince a ještě jí peníze zbyly. Já ji tehdy říkala že je to šílené a nechutné, i když jsem v té době o foot fetiši věděla již hodně. Bylo z mé strany lepší ji to říci takto. Toho muže už poté nikdy neviděla. Teď má již manžela a žijí spolu v německu, kde má dobrou práci. Dodnes spolu udržujeme kontakt, i když o této zkušenosti jsme se od té doby už nikdy nebavily.

Tak to je asi tak vše. Bohužel nemám moc času se zde rozepisovat s vlastními zážitky, proto vás snad alespoň tento příběh trochu potěšil a přišel vám zajímavým.
Tak zase příště, Eva.

Slohová korekce admninistrací.

Za obsahovou kvalitu příspěvku, především pak slohovou a pravopisnou odpovídá jeho autor. Administrace Puncoska.com nenese odpovědnost za případné gramatické, či slohové chyby v textech. Distancujeme se od skutkové podstaty příběhu - ať už je fiktivní, nebo pravdivá.

Na stáži v Itálii
Obrázek uživatele eva.h.74 eva.h.74
09.02.2018 | 5
Synovec
Obrázek uživatele eva.h.74 eva.h.74
30.12.2016 | 14
Dárek k osmnáctinám
Obrázek uživatele eva.h.74 eva.h.74
15.09.2016 | 15
Pod stolem
Obrázek uživatele eva.h.74 eva.h.74
24.02.2016 | 23
Cesta na ples
Obrázek uživatele eva.h.74 eva.h.74
05.08.2015 | 24
Restaurace
Obrázek uživatele eva.h.74 eva.h.74
13.05.2015 | 31
Firemní technik
Obrázek uživatele eva.h.74 eva.h.74
08.06.2014 | 61
Posilovna
Obrázek uživatele glanze glanze
17.04.2012 | 13
Vesnická oslava
Obrázek uživatele Nlf001 Nlf001
05.07.2016 | 9
Jak se ze mě stal...
Obrázek uživatele nylonick nylonick
14.04.2014 | 24
Služebka s šéfkou
Obrázek uživatele verka verka
06.04.2012 | 33
Paní Jana
Obrázek uživatele Milahaj Milahaj
05.02.2013 | 29
Den, který musel přijít
Obrázek uživatele dobry_den dobry_den
27.06.2016 | 8
Den, který musel přijít...
Obrázek uživatele dobry_den dobry_den
31.01.2017 | 3
Dárek
Obrázek uživatele hoselover hoselover
28.06.2019 | 3